Přátelství je naše nejlepší kouzlo!

Všechno možné

Kája v různých stylech

18. února 2017 v 11:42 | Laura
Čau lidi, tady Laura!
Snažím se dodržet svůj slib a vydávám článek. Už mi pomalu, ale jistě dochází obrázky, takže... Tak. Brzy opět nebudu mít co psát. Ale teď tu máte tenhle článek, takže si nestěžujte...
Čmárala jsem si ji v různých stylech, které vidím v seriálech. Mám ještě dva další styly, ale ten papír je ještě z velké části prázdný, proto to sem dám až někdy jindy, až si najdu nějaký fajn styl. Dále jsem kreslila ještě Vojtu, takže to sem taky časem dám. Až dokreslím aspoň tyhle styly.
Poznáváte tyto styly? Není to zas až tak těžké, takže to určitě uhodnete.

Pozastavení blogu - zbytečný článek

24. září 2016 v 23:35 | Laura
Po dlouhé době jsem měla náladu na nějaký ten vykecávací článek. Snad nevadí, že bude krátký, já jsem ráda, že mě dneska vůbec něco napadlo. :P A ne, nepozastavuju blog. Ale můžete se těšit na konec října, to by mělo být celkem dost článků(takže já se musím chystat už teď a já se toho mám bát XD)

Takový článek psal asi každý, kdo má blog už delší dobu. Pozastavení je na tolika blozích... A u mnoha je to poslední článek psaný před dvěma lety... Podle mě něco takového škoda. Osobně jsem radši, když někdo, kdo píše každý den napíše pozastavení než abych se každý den chodila podívat. Proto je podle mě lepší pozastavení až do ______(doplňte časový údaj) než pozastavrení na dobu neurčitou. Kdy se pak člověk má opět podívat (pokud nemá odběr novinek) když neví, jestli je nový článek? Každý den kontrolovat? Jinak, vždycky jako zázrakem naroste návštěvnost v ten den, kdy vydám článek. Já osobně to nechápu, ale to je jedno. Vy snad máte nějaký šestý smysl, nebo tak něco. :)
Někteří lidi, když mají pozastavení z důvodu dovolené, nějaké články přednastaví. Ale ty přednastavené články zdůrazní aby- Njn, proč vlastně? Má to být vzkaz jako: "Nepište mi žádné komentáře, jsem na dovolené, tak je nemůžu číst." nebo snad vychloubačné "Dal/a jsem si tu práci a přednastavil/a jsem články"?Já to prostě nechápu. Když já přednastavím nějaký článek, nikdo o tom nemá vědět.Maximálně to sdělím Váje, ať se na ten článek podívá...

A jako vždycky u těchto článků nějaké otázky pro vás, na které nikdo neodpoví :( Píšete taky takové články a co si tom myslíte? Proč lidi zdůrazňují PŘEDNASTAVENÉ články? Proč jsem tetno článek vydala tak pozdě? :P

Většina mých kreseb

24. května 2016 v 21:53 | Laura
Dneska jsem se rozhodla nakreslit něco, co pravděpodobně neuvidíte (pokud mě holky neukecají a potřeboval jsem k tomu obrázky. A jak jsem je hledala, napadlo mě vyfotit tohle. Nejsou tu všechny moje obrázky, vypustila jsem např. Harryho Pottera. Samozřejmě některé obrázky jsem nekreslila, i když by sem pasovaly, např. Dave nebo Terdros s Xenou atd.
Všechny SC víly na porovnání. Rozhodně jde vidět zlepšení. Více v Celém článku

Designy

5. května 2016 v 22:12 | Laura
Takže, tato rubrika je u mě taková vykecávací a to je vlastně důvod, proč jsem ji vytvořila.

Design je samozřejmě důležitou součástí blogu. Já to dobře vím, ale s tím svým základním jsem opravdu spokojená. Samozřejmě je ta růžová možná trochu moc výrazná, ale já ji mám ráda. Designy podle mě musí být příjemné aspoň autorovi, když už nikomu jinému... Ale je zde i druhý extrém a to šlo nějakou dobu skvěle vidět na Vájiných blozích. Neustále měnění designu. PROČ? To je zase něco co nepochopím. Na blogu přece nejde jen o hrátky se vzhledem, jde hlavně o články. Nějakou dobu nepsala vůbec, ale zato se každý týden měnil vzhed stránky až jsem si občas myslela, že jsem klikla na špatný odkaz nebo tak. No a samozřejmě žádné nové články... O čem to je?
Potom mě štve takové to krásné záhlaví, kde je milion tlačítek a já mám za úkol se v nich vyznat, abych si mohla najít článek, který mě zajímá.U takových blogů jsou často rozcestníky, které mě domotají ještě víc.Proč to musí být tak složité?
Ale zpět k mému blogu. Kdyby se mě někdo zeptal, proč nezměním design, měla bych dvě odpovědi: neumím to a byo by těžké to sladit s barvami textu, které jsem používala předtím. A co kdyby si někdo chtěl přečíst nějaký starý článek a nemohl by, protože se to bije s barvou pozadí? Ale důležitější je opravdu to, že to neumím. Základy znám, ale nedokážu udělat HEZKOU stránku.

A to je asi všechno, co mě na toto téma napadá.
A líbí se vám můj design? Jako měnit ho nebudu, ale zjímá mě váš názor...

Smazání blogu - můj názor

29. dubna 2016 v 21:13 | Laura
Hlavně se nelekejte, tento článek nebude o tom, jestli nemám smazat blog... Jde ale o něco podobného.

Jak jsem už několikrát psala, před tímto blogem jsem měla jiný, mnohem horší než tenhle. Stále se dá na internetu najít. Možná by ho někdo smazal s tím, že se za ty články stydí nebo že tam stejně nikdo nepřijde, protože už dávno není aktivní. Ale já chci mít možnost najít si ty články a pak si přečíst nějaký nový. Mě hrozně těší jak jsem se zlepšila a vím že to pořád opakuju. Jenže je to pravda. Můj úplně první článek ani neseděl k tomu jak se jmenoval.
Ale už v té době jsem měla pár oblíbených blogů, i když jiných než teď. Ale proč se to změnilo, když se mé zájmy moc nezměnily? Je to jednoduché - bloger přestal být aktivní, přestěhoval se na nějakou jinou adresu nebo blog úplně smazal. To že přestal být aktivní chápu, vždyť jsem udělala to samé, škoda je spíš, že to udělali i přes krásnou tvorbu. Já to udělala protože se mi nelíbilo kam směřuje má tvorba a že se z toho stává blog výhradně o panenkách. Přestěhování na jinou adresu nechápu vůbec... Proč? To je něco co nikdy nepochopím, pokud mi to někdo nějak pěkně nevysvětlí. Opět - vypadá to jako moje situace, taky jsem měla jiný blog, skončila jsem s psaním na něj a založila si jiný. Ale tentokrát je to něco jiného. Já tehdy chtěla úplně skončit s blogem, pokud si to dobře pamatuju NEBO přejít na blogy, které mi nechala sestra, která už neměla tolik času. S tím jsem skončila 28. července 2014nebo o pár dní později. No a potom jsem s kamarádkami založila tento blog. Kdyby mě k tomu Vája nenutila, staré články bych sem vůbec nemíchala... A třetí situace mě míjí obloukem. Vysvětlovala jsem výše.
Ale co je mi opravdu hodně líto je tahle situace: Najdu pěkný aktivní blog, který ale funguje třeba jen měsíc nebo dva týdny (detail), takže je nový. Ale pak po třeba dvou týdnech najednou zmizí. Chápu že bloger měl nějaké důvody, ale je to škoda. Jestli měl nějaký problém, mohl se vrátit k blogu po jejich vyřešení a já nevím co ještě k tomu říct. Já doufám, že já budu aktivní ještě dlouho. Mě psaní hodně baví a podle komentářů se to líbí i vám. Děkuju že na můj blog chodíte i přes mou častou neaktivitu a že jste se dočetli až sem. Nevím totiž, jestli je tohle téma zajímavé i pro někoho jiného...

Já a blog

26. března 2016 v 20:16 | Laura
Takže slíbila jsem to v článku: počet blogů a tak to píšu.

Ke svému prvnímu blogu jsem se dostala přes mamku, která mě zavedla do nějakého kurzu, kde to probírali(pak už jsem tam nechodila, ale bylo to užitečné). Hned jsem napsala úplně příšerný článek se špatným názvem, za který se sice stydím, ale je z toho přesně vidět, jak jsem se zlepšila. Psaní na blog mě bavilo, ale nikdy ne natolik, abych byla nějak moc aktivní.
Moje aktivita:
  • 2014 (31)
  • 2013 (34)
  • 2012 (77)
  • 2011 (10)
Během těch (přibližně) tří let jsem ale světem blogů nadchla i své kamarádky a i ony začaly psát. Vzniklo tak mnoho blogů, které ovšem brzy zanikly nebo jsou dloooouho neaktivní. Mě ale blog neomrzel a stále jsem na něj psala, i když to už pro mě bylo těžké. Měla jsem tehdy dost velké problémy se slohem, takže to je jedna z mých výmluv. Nikdy jsem se moc nestarala o design, ani ho neumím nastavit. Jenže pak mě samotnou štvalo, že se z mého blogu stal blog o panenkách. Takže jsem přestala psát úplně. Poslední článek byl vydán 26. září 2014.
Ale stále jsem sledovala různé blogy a objevila jsem blog Keiko, kde jsem objevila skvělý příběh Goldix club a spoustu krásných obrázků. Blog mě začal zase lákat. No, když jsem napsala svou první kapitolu, nebo spíš, když jsem ji začala psát, což bylo necelý měsíc od doby, kdy jsem "zrušila" bývalý blog, založila jsem tenhle blog a byla jsem domluvená s kamarádkami, že mi budou pomáhat. Samozřejmě, psala jsem hlavně já. Xena napsala jen pár článků(když jsem ji o to požádala) a Angie se sice snaží, ale (bez urážky) nemá nápady na dlouhé články a ani na ty krátké je nemá nijak často. Věta po větě se tvořil i příběh Spellix clubu a prošel opravdu mnoha změnami. Blogu jsem se věnovala často i ve škole. o přestávkáách jsem kreslila postavy SC, psala si k nim poznámky a psala jsem k nim i krátké povídky a jindy zase kapitoly.
Samozřejmě, teď už zase moc aktivní nejsem, ale ujišťuji vás, že tento blog nemám v plánu zrušit. Na tento blog jsem pyšná, kamarádi mě v mé tvorbě povzbuzují a já jsem ráda, že díky blogu se vždy máme o čem bavit. Já se doma dost často nudím, ale když mám nápad, jdu psát nebo kreslit.

Budu ráda za každý komentář, budu z něj přímo nadšená. Poslední dobou nikdo nepíše komentáře a mi chybí. Vaše komentáře mě vždy povzbuzují v tvorbě. Teď navíc i potěší, že si na mě někdo vzpomene, protože jak jsem psala v minulém článku, jsem nemocná.

Počet blogů

8. března 2016 v 15:37 | Laura
Zase nová rubrika, hrůza, já vím. Ale tento článek se musí někam zařadit a navíc asi smažu ty rubriky do kterých stejně nic nepíšu. Články zde ale nechám, aby bylo vidět, jak se postupně zlepšuju. A to je pro mě důležité.


Tento článek se týká hlavně mé kamarádky Vájy. Ta má totiž hromadu (tipla bych 126Smějící se) blogů, ale problém je, že na žádný z nich nechodí. A když už, předělává design. Proč to tak dělá opravdu netuším. Jo, asi by bylo blbé kdyby měla název blogu: volmix a psala tam, co dostala k Vánocům za knížky, ale přece stačí blog na který jsem uvedla odkaz výše! Možná že jsou lidi, kteří to mají stejně a je to třeba proto, že nechtějí mixovat různá témata, ale podle mě nikdo nemůže stíhat tolik blogů. Sami víte, že já mám jen jeden blog a ani ten nestíhám nebo nemám nápady na články. Vája navíc o sobě sama prohlašuje (dělala to i v profilech, takže žádné tajemství v tom není), že je líná psát a pak je to ještě horší a tak je poslední článek na loumox.blog.cz (další Vájin blog) v lednu ten předtím v září... Na takové blogy já nechodím. Na ty Vájiny chodím pouze v případech, že mě upozorní na to, že je vydala.

Ale řekněte sami, pokud nějaký blog tak vypadá, chodili byste na něj
Tímto článkem nechci nikoho urazit a už vůbec ne Váju. Chci jen přivést k zamyšlení ty, kteří to mají stejně jako ona a ještě uvažují nad založením dalšího blogu. V některém z příštích článků vám popíšu jak jsem se vypracovala aspoň k tomuto blogu a jeho 257 článkům.
 
 

Reklama

Vraťte se zase!