Přátelství je naše nejlepší kouzlo!

Březen 2017

Slavnostní odhalení

27. března 2017 v 16:42 | Laura |  NuTeLa
Takže, usoudila jsem, že už je čas odhalit naše Potterhlé překvapení. Možná to nebude příliš slavnostní, ale mi to je jedno, nevěděla jsem, jak článek pojmenovat.

Správný název projektu ve skutečnosti není Potterhlé překvapení, jak jsem ho nazývala já, ale NuTeLa. A ve skutečnosti to nemá nic společného s jídlem. Určitě si dobře pamatujete moji sérii Život v Bradavicích, kde jsem jako místo konání použila českou pobočku Bradavic. Ale asi sami uznáte, že něco takového není příliš promyšlené. Začátkem října mě napadlo, že by byla mnohem lepší nějaká originální česká škola. Začala jsem dávat dohromady tým zakladatelů. Založení školy bych tak určila na 12. října. A i nadále domýšlíme detaily, to mi však už nebrání začít psát příběh. Nyní už zbývá opravdu málo věcí, proto jsem se rozhodla to vydat. Na Wattpadu už můžete najít první kapitolu, ale já příběh hodím i sem. A ne, není to kvůli tomu, že nevím, co psát. A teď jsem se urazila...

Ne, neřeště mě. Ale budu ráda, pokud příběh okomentujete, přece jen to není něco splácaného během půlhodinky.

Tak co říkáte na založení české kouzelnické školy? Něco pořádného se o ní dozvíte brzy...
Jinak, sesbírala jsem další pěknou várku školních perliček, tak se můžete těšit. I když asi až v sobotu, protože jinak bude Apríl komplet promarněn... Takhle se aspoň pobavíte nad našimi výroky, když ne nad našimi žertíky.

Tady smutná Laura...

20. března 2017 v 21:54 | Laura |  Info
Ahoj lidi, tady Laura. Jakoby to tady už nebylo dvakrát napsané... XD
No nic. Asi jste si všimli, že poslední dobou nic moc nepíšu. Někdo si to možná spojil s Potterhlým překvapením. Ano, to je jeden z důvodů. Asi to brzy odhalíme, už by bylo na čase, ne? Zajímalo by mě, jestli se na to někdo těší...
Kromě Potterhlého převapení jsem měla klasicky spisovatelský blok. Psala jsem jen něco k Potterhlému překvápku. A není toho málo.
No, v posledním týdnu to pro mě bylo ještě horší. Začala jsem se hádat s Vojtou. Teď stačí jen doufat, že si tento článek nepřečte... A upřímně, obávám se, že jsem o něj přišla. A asi chápete, že je dost těžké, takhle se pohádat s někým, koho jste vždy brali za nejlepšího kamaráda, a to asi už deset let (bude mi čtrnáct btw) Takže teď ode mě asi nečekejte víc než jen to odhalení a nějaké články o Překvápku.

Neznáte nějaké písničky, které by mi mohly pomoct?

A teď něco trochu veselejšího... Pořád jsem se nevyléčila z třítečkového šílenství... Já za to nemůžu...

Souboj s Vojtou - Brána světů

12. března 2017 v 12:08 | Laura |  Perličky ze života
Tyhle perličky jsou už trochu starší, ale ne víc než dva měsíce, takže v pohodě. S Vojtou máme několik stejných her (hledačky), tak občas zapneme Skype a hrajeme, vyhraje ten, kdo dohraje rychleji. A upřímně, je to někdy opravdu velká sranda. Domluvila jsem se s ním a z jednoho takového souboje perličky zapsala. Bavte se.

Nějakou dobu mi psala Angie. Vojta tedy nemohl hrát. A jelikož byl ve hře zrovna na střeše muzea, prohlásil: "Opaluju se na střeše starověkého muzea, které se nachází v roztroušené pamětti starého ubitého vola, v uměle vytvořeném paralelním vesmíru, který stvořila Angie, která neustále píše Karolíně(já), aby mě naštvala!"

Někde ve hře jsmee viděli něco, co nám připomnělo gilotinu. A nebyla bych to já, kdybych to nepřečetla jako džilotina. Což pořád nevím, jestli se to tak nečte. Každopádně, jak už to tak bývá, komolili jsme slovo dál. Vznikla z něj Želé Tina, z toho nevyhnutelně želatina. Přijde vám to dost šílené? Ne? My z toho totiž udělali ještě žíravinu.

Krátce po minulém komolení slov se Vojta smál: "Přiznej, že jsi velká alkoholička!"
Já si udělala legraci: "Ne, ani ne..."
Vojta: "To máš ale smůlu, já přiznávám, že jsi velká alkoholička.

Jeliko tam bylo muzeum, Vojta si stěžoval: "Tady je muž s poprsím. Ženským."
Já: "A není to žena?"
Vojta: "Ne, je plešatá a hlavu to má jasně mužskou."
Nakonec určil, že to je neanatomický člověk, což je podle něj pohlavně dvojtvárný. No není on geniální?

Vzhledem k tomu, že plácal nesmysly, řekl později: "Začínám uvažovat, jestli jsem něco nepil já." ASi o 20 minut později řekl: "A jo, pil jsem já." Upozorňuji, že myslel kofolu, po které jsme oba hyperaktivní.

Víte jak se v hledačkách skládají věci z inventáře? A máte z toho něco , co potřebujete? Tohle tam zrovna měl a vykládal: "Potřebuji tuhle kravinu a tuhle kravinu a tuhle a sestrojil jsem celou krávu."

Později mi řekl: "Hledám mušli v mušli. Zapiš to..."

Jednou mi taky řekl: "Ty taky někdy vypadáš jako umyvadlo."

Znáte takovou tu minihru s potrubím, kde otáčíte trubkami a spojujete je tak, aby byly všude propojené? Tak ta tam byla. A mi vůbec nešla, takže se mi Vojta smál: "Tu jsem já zvládl na první pokus!"
Já: "To ani jinak nejde!"

Angie mi pořád psala, takže já jsem jí něco odepisovala a Vojta musel čekat, aby neměl výhodu. Tak jednoduše vykládal: "Blabla bla bla BLA!"
Já: "Tys řekl to poslední BLA ve chvíli, kdy jsem to odeslala!"
Vojta:" A proč jsi to odeslala mi?"
Já: "Ne, Terce."
Vojta: "Ale mi něco přišlo!"

Mimochodem, vyhrál. O dost. A naštval mě tím...

Vraťte se zase!