Přátelství je naše nejlepší kouzlo!

Listopad 2016

Michellin večer

27. listopadu 2016 v 18:24 | Laura |  Vánoce 2016
Tak, konečně jsem se dostala k nějakému sepsání "komiksu"... Né, vůbec jsem nehledala výmluvu proč fotit Michelle... :4

Michelle první adventní neděli nějak zvlášť neslavila. V sobotu sice navštívila vánoční trhy, ale jinak strávila celý víkend sama u sebe v bytě. O víkendu měl totiž čas její kluk Liam, takže téměř celý ten čas oba strávili přilepení ke svým notebookům.

Úvod k velkému projektu

26. listopadu 2016 v 14:15 | Laura |  Vánoce 2016
Nějak vůbec nevím jak začít, ale tento článek jhe dle mého názoru opravdu třeba.

Takže, od zítřka začíná advent. Jestli si pamatujete, jak jsem loni zkoušela nějaký divný projekt s rodinou, tak víte, že jsem byla hrozně líná, fotky byly nekvalitní a očividně dělány na rychlo. Tentokrát přísahám, že jsem se mnohem více snažila. Nejde jen o komiksy, spolu s Angie vám napíšeme řadu článků s vánoční tématikou. Nebudu moc prozrazovat, ale řeknu vám, že na Mikuláše vám sem napíšu tip na jednoduchý dárek pro kamarády. A už zítra se zde objeví menší fotokomiks!

Potterovské téma týdne

12. listopadu 2016 v 22:35 | Laura |  Harry Potter
Když se konečně v sobotu večer dostanu na blog, téměř okamžitě si všímám tématu týdne - "Ty víš kdo..." A asi jako mnoho lidí přede mnou mě napadne Voldemort. V souvislosti s ním mě napadají jeho mnohé přezdívky a způsoby, jakým ho různí lidé nazývali. Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit, Pán Zla, Náčelník Smrtijedů, Voldy, Tom Rojvol Riddle.
Tato postava je asi největší černokněžník všech dob, přesto však není ta nejvíce nesnášená Potterheady(tou je, jak všichni víme, Umbridgeová) Samozřejmě, způsobil hned dvě kouzelnické války a je slavný tím, že měl sedm viteálů. To mu ovšem život neprodloužilo, zemřel zhruba v sedmdesáti, když se na něj odrazila jeho vlastní vražedná kletba.

Toť asi vše k mému popisu Voldyho. Ano osvojila jsem si Protivovo označení Voldemorta. (I když přiznávám že Náčelník Smrtijedů má úroveň.)

S02 Kapitola 1. - Návrat 2/2

1. listopadu 2016 v 11:26 | Laura |  Příběhy
Tak jsem sse konečně dostala k vydání druhé poloviny kapitoly. Snad se vám bude líbit.

Dívky si vyslechly krátký proslov ředitelky a zamířily do svého pokoje. Naštěstí jim zůstal ten samý jako loni. Opět je čekala výzdoba pokojů a vzhled se moc nezměnil od toho loňského. Jen Angelina na zdi pověsila méně plakátů královny Stelly a více návrhů.
Asi po půl hodině se víly opět setkaly ve společné místnosti. Laura se spokojeně natáhla na pohovku se slovy: "Tohle místo mi tak chybělo. Žádné korunky, žádné kárání, smím používat kouzla, jsou tu ti nejlepší lidi… Smím se bavit, s kým chci a nejsou tu nudné bály. Můžu se vídat s Ryanem a ještě tím naštvu rodiče." "Jak jsi s tímhle přístupem získala Charmix? Vždyť tvá slabina je právě v tom, že si neumíš přiznat povinnosti!" vykulila oči Fauna. "Já už své povinnosti plním, ale ty královské se asi přesunou na Eleu." Přerušila je Amora svou otázkou: "Jak to myslíš, že se můžeš bavit, s kým chceš?" Angelina s Angelikou se přestaly pošťuchovat a zadívaly se na Lauru, a dokonce i Xena si vytáhla z uší sluchátka a snažila se zjistit, o co jde. Angelina se kousla do rtu: "Nemyslíš tím to, co si myslím, že myslíš? Jde o Ryana?" Laura se narovnala. "O co jiného by šlo? Jsem přece princezna. A Ryan je obyčejný kluk. Mým rodičům se to nelíbí. Nejdřív nejsem schopná se chovat ani před lidmi jako princezna, potom, když uznají, že moje mladší sestra by byla lepší královnou, ještě se dozví, že chodím s obyčejným klukem a tím se nechovám ani jako princezna. Myslím, že to časem se mnou vzdají, ale teď je toho na ně moc." Pak se posadila a začala něco vyhledávat na Odhalovači. Po pár minutách, kdy ostatní trošku posmutněle začaly řešit jiné věci a Xena si opět vzala sluchátka, Lauře něco došlo a prudce se otočila na Angie: "Ale vždyť ty jsi taky princezna!" Angelina se usmála a přikývla: "Celkem novinka, že?" Laura zavrtěla hlavou: "To přece vím, já jen že ty si nestěžuješ, že by ti rodiče zakázali se bavit s Tomasem. Dokonce jsi říkala, že u vás byl týden na návštěvě." Angelina se rozesmála: "Myslíš, že mým rodičům na mně vadí, že chodím s obyčejným klukem? Já se už od šesti chovám tak, že si všichni myslí, že pokud ze mě opravdu bude královna, nastane konec světa! To s kým chodím nebo koho si vezmu je jim v podstatě úplně jedno!"
Možná hodinu se nudily ve svém pokoji, Laura jim ukázala článek o "hanbě Zenithu" a až potom navrhla Angelika, že by mohly jít do Magixu do nějaké kavárny. Vzhledem k tomu, že v pokoji se budou nudit několik dalších měsíců, všechny dívky souhlasily.

V Magixu víly navštívily několik obchodů, vykládaly si historky z prázdnin ("Kdybyste viděly, jak se tvářili rodiče, když jsem jim představila Tedrose! Přece jen se nemůže vrátit domů," vyprávěla Xena), sdělovaly si drby a nakonec, kolem čtvrté, zamířily do oblíbené kavárny. Asi by se dál skvěle bavily, kdyby Angel nezaslechla něco divného: "Slyšela jsi, co se stalo na Moonlandu?" Upozornila na to Angie, která se přitočila k těm dvěma debatujícím dívkám, které byly asi o rok starší než víly ze Spellixu. "Hele, možná jsem čarodějka, ale přesto mě to děsí. Tohle se ještě nikomu nepovedlo!" Laura z kabelky vytáhla Odhalovač, párkrát na něco klikla a pak se vyděsila natolik, že spadla ze židle. Celá kavárna se otočila k jejich stolu a začali si šeptat. Dívky zaslechly jen útržky rozhovorů, například: "To jsou ty slavné… Spellix?" nebo pohrdavé: " To je přece Zenithská princezna," a také lítostivé: "Chudák moonlandská princezna, to musí být hrozné, vědět, že její rodina je v nebezpečí." Laura posmutněla, ale pak se vzchopila, zvedla se a prohlásila: "Promiňte, nechtěla jsem vás vyrušit z vašich rozhovorů. Ale teď bych ráda, kdybyste se k nim vrátili a nechali mne promluvit si se svými kamarádkami. Všichni zmlkli, otočili se ke svým přátelům a snažili si nevšímat těch dívek. Každopádně je Laura překvapila svým královsky klidným chováním. Elegantním krokem došla k Angelině a předala jí Odhalovač, kde byl otevřen článek o útěku z Moondlandského vězení. Po nehodě v kanceláři se zničily záznamy o jménech a zločinech, ale nikdo, kdo tam byl, neměl být propuštěn, takže se to nikdy neřešilo. Ale kvůli tomu se teď nevědělo, kdo vlastně uprchnul. Angie okamžitě vstala, zaplatila a proměnila se. Bylo jí jedno, co si lidi pomyslí. "Rychlost komet!" vykřikla a ztratila se.

Vraťte se zase!