Přátelství je naše nejlepší kouzlo!

Květen 2016

Rosino oznámení - 5. část

29. května 2016 v 20:30 | Laura |  Povídky
Po dlouhé době jsem konečně dopsala tuto část. Tak si ji užijte.

Hádka rodičů

Rose ve svém pokoji chvílemi slyšela taťku, zdálo se, že vybuchl vzteky. "Hermiono, Harry se musel zbláznit, když to dovolil... nebezpečné... Jeho otec byl smrtijed!" Rose zaslechla hlas mamky, ale tišeji. Vytáhla ultradlouhé ucho, vynález strýčka George, a zaposlouchala se. "...dvacet let, Rone. Změnil se. A nevím jak ty, ale já myslím, že když se stal smrtijedem, neměl na výběr." Rose se pousmála. Hádku chápala spíš jako hádku o to, jestli bude moct ke Scorpiusovi, než jako cokoli jiného. "Harry to ví. A Draco je teď lékouzelník. Snaží se lidem pomáhat. A Harry je bystrozor. Určitě dá pozor. A navíc by to bylo jen pár hodin. Co by se mohlo stát?" "Ty nejlíp víš kolik kleteb existuje! Harry by to nemusel stihnout! Pracuješ na ministertvu, dobřeš víš jak...!" "Malfoy nemá důvodnašim dětem ubližovat! Harry ví co dělá!" Už začala křičet i mamka. "Harry to nemohl myslet vážně!" "Kdyby to nemyslel vážně, Rose by netvrdila, že James, Albus a Lily půjdou!" "Tak se Harry zbláznil! nebo neví, že půjdou k Malfoyovi!" Rose nemohla uvěřit co taťka říká o strejdovi Harrym. Nikdy ho neslyšela takhle. "Ginny by to zakázala, kdyby to bylo nebezpečné! A nezapomeň, že mluvíš o svém nejlepším kamarádovi! A...! Počkat. Není to ultradlouhé...?" Rose rychle vytáhla ultradlouhé ucho k sobě a už neodposlouchala. ALe to co slyšela ji potěšilo. Samozřejmě ne ta část, kdy taťka urážel strejdu Harryho (pravděpodobně to nemyslel vážně, ale i tak), ale to, co říkala mamka. Byla spravedlivá, přestože Scorpiusův otec kdysi urážel i ji. Rose vytáhla dárek pro Scorpiuse.Prohlédla celé tričko a zkontrolovala nápis: "Jméno kolej neurčuje" To byla Scorpiusova hláška z prvního ročníku. Všichni věděli, kdo jsou Malfoyovi, ale nikdo si nevzpomněl, co se z Draca stalo, všem se vybavilo jen to, že byl smrtijed. Proto Scorpius často slýchával otázky, jestli mu není nepříjemné být v nebelvíru. Šlo mu na nervy to jejich vyděšené: "No, je tu dost lidí z mudlovských rodin, tak mě napadlo..." Rose si povzdechla. Přála by si, aby už mohla kouzlit. Takhle musela jít za rodiči, ať jí to opraví a taťkova reakce asi nebude příjemná, pokud tričko uvidí. Dívka vzala tričko a zamířila do obýváku, odkud předtím slyšela hádku rodičů. Až v tu chvíli si uvědomila, že je v pokoji ticho a že slyší jen Huga, který nejspíš zakopl o nějaké nesmysly v jeho pokoji. Byly zde tři možnosti - buď se Ron urazil, nebo použili Ševelisimo nebo, nejméně pravděpodobně, se usmířili. Otevřela dveře a překvapeně zjistila, že rodiče tam nejsou. Podívala se i do kuchyně. Pomyslela si, že se přewmístili ke strejdovi Harrymu nebo Georgovi a chtěla jít zase nahoru. PRÁSK! Tohle byl známý zvuk - někdo se přemístil. Poznala, že to je mamka - slyšela, jak si stěžuje. Zdálo se, že na taťku. "Přemístí se za Harrym a začne tam nadávat, že Malfoy je nebezpečný... A že se Harry musel zbláznit. Brzo dojde na hůlky a já se do toho tentokrát nebudu plést. Je už dospělý proboha. Snad nedojde na nic o Zmijozelu, to by nedopadlo dobře. Chudák Albus a taky Ginny, když o tom přemýšlím." Jistě by pokračovala, kdyby si nevšimla své dcery. Po Rosině vysvětlení jí opravila dárek pro Scorpiuse


Perličky z pouzdra

28. května 2016 v 23:02 | Laura |  Perličky ze života
Tyto perličky jsou všechny, které jsem si zapsala za celý školní rok a je toho dost málo. Přepisuju to sem jen z jednoho důvodu: mám to napsané na vnitřní straně pouzdra a trošku se bojím, že to někdo bude považovat za tahák. Ale to já nikdy nedělám.

Z občanky vím, že Žofínský prales je v České Republice. Ale ten kdo neposlouchá se samozřejmě musí zeptat kde je. A ´další takový prostě musí odpovědět že je v USA. LOGIKA!
Také všichni dobře víme, že naším hlavním městem je Praha, že? ALE někdy to někoho nenapadne. Profesorka se ptala spolužáka, jaké naše památky jsou v UNESCU. Chtěla mu napovědět a tak řekla: "A co hlavní město?" A vznikla celkem vtipná situace, když ji neposlouchal a řekl: "Český Krumlov"
Více v CČ

Tomas

26. května 2016 v 18:24 | Laura |  Spellix club
Planeta původu: Magix
Zbraň: Kopí
Datum narození:9. října
Vílí znamení: Elementál
Sourozenci: nemá
Rodiče: Michelle a Jack
Vzhled: věčně rozcuchané modrofialové vlasy, rozzářené světle modré oči, kulatý obličej
Koníčky: Jakýkoliv sport
Nejraději: blbne s Georgem nebo Angie
Nesnáší: lidi, kteří nemají smysl pro humor
Neobejde se bez: zápisníku (je malinko zmatkář a tohle je jediná možnost jak všechno stíhat)

James

26. května 2016 v 9:20 | Laura |  Spellix club
Planeta původu: Domino
Zbraň: Meč se dvěma čepelemi
Datum narození: 26. května
Vílí znamení: Elf
Sourozenci: dvojče Ryan
Rodiče: Alice a Erik
Vzhled: Dlouhé zrzavé vlasy, u paseu stažené gumičkou, zářivě zelené oči, trojúhelníkový tvar obličeje
Koníčky: Bruslení, bojové sporty
Nejraději: rozhodně bruslí. Vždy sám, vadí mu pozornost jiných
Nesnáší:když si ho někdo plete s Ryanem
Neobejde se bez: spleteného náramku od Ryana. Sám dal podobný jemu. Oba je neustále tajně nosí. Přinášejí jim štěstí.

Ryan

26. května 2016 v 9:15 | Diana (Laura toho bohužel není schopná) |  Spellix club
Nová a asi i krátká série článků o specialistech určitě potěší ty, kteří mají rádi podrobné informace. Obvykle bude psát Laura, ale tentokrát vás ušetřím jejího zasněného kecání. Přece jen už s Ryanem chodí, takže by to bylo úplně k nevydržení.
Planeta původu: Domino
Zbraň: Luk
Datum narození: 26. května
Vílí znamení: Elf
Sourozenci: dvojče James
Rodiče: Alice a Erik
Vzhled: polodlouhé zrzavé vlasy překrývající jedno oko, zářivě zelené oči, trojúhelníkový tvar obličeje
Koníčky: sport, trochu technika
Nejraději: právě sportuje nebo je s Laurou
Nesnáší: když si ho někdo plete s Jamesem
Neobejde se bez: spleteného náramku od Jamese. Sám dal podobný jemu. Oba je neustále tajně nosí. Přinášejí jim štěstí.
Se svým dvojčetem má skvělý vztah, i když se občas z legrace perou. i ostatními specialisty se baví dobře, i když mu často vadí Georgovy a Tomasovy vtípky. Ale to proto, že je často jejich obětí.

Většina mých kreseb

24. května 2016 v 21:53 | Laura |  Všechno možné
Dneska jsem se rozhodla nakreslit něco, co pravděpodobně neuvidíte (pokud mě holky neukecají a potřeboval jsem k tomu obrázky. A jak jsem je hledala, napadlo mě vyfotit tohle. Nejsou tu všechny moje obrázky, vypustila jsem např. Harryho Pottera. Samozřejmě některé obrázky jsem nekreslila, i když by sem pasovaly, např. Dave nebo Terdros s Xenou atd.
Všechny SC víly na porovnání. Rozhodně jde vidět zlepšení. Více v Celém článku

Bylinkářství

18. května 2016 v 8:53 | Laura |  Příběh z Bradavic
Další hodinu na nás čekaly skleníky. Na Bylinkářství jsem se moc netěšila. Znova nás vedla Kika. Spíš jen navigovala, protože jsme nechtěly znova zažít ten trapas s dveřmi. Vítek, jediný kluk v Havraspáru (v prvním ročníku)šel za námi. Asi doufal, že trefíme ke skleníkům. Já doufala, že tam trefí Kika. Myslím, že tak trochu jsme v to doufaly všechny. Na chvíli jsme se zastavily a pokecaly s mrzimorskými. Vítek kecal s Tomášem (ten je prý z Anglie), ale myslím, že jen proto, aby to nevypadalo hloupě.
Potom jsme pokračovali v cestě. Z hradu jsme se dostali bez problémů a okamžitě zamířili ke skleníkům. Tam už vedla Kika, protože jsme předpokládaly, že tu nebudou žádné dveře. Vítek šel pár kroků za námi. U skleníků jsme zaslechli nějaké hlasy. "Kde jsou havraspárští? Už bude začínat hodina..." Bylo jasné, že se mluví o nás, tak jsme se mezi ty studenty zamíchali. "Jsem zvědavá, jestli bude Monsterová zase tak ukecaná jako včera,"zašeptala jsem Váje do ucha a ona se tiše zasmála. Slyšela to i Ceis a naoko vážně řekla: "Monsterová a ukecaná?" Obrátila jsem oči v sloup: "Néé, jenom se rozpovídala o každém zrníčku prachu, což je naprosto normální." Tím jsem u nich vyvolala záchvat smíchu. Ale nepřišla mladá a veselá profesorka Monsterová. Místo ní přišel postarší profesor, nám naprosto neznámý("Monsterová asi ochraptěla,"podotkla Ceis). Co nás udivilo ještě víc, bylo, že jsme nikde neviděly Vojtu a vlastně nikoho známého.
"Takže, než začneme probírat něco o mandragorách, myslím, že je dobrý nápad zopakovat, co jsme probírali minulý rok..." Profesor se zarazil. Všichni studenti ve skleníku se totiž najednou přihlásili. "Dneska není apríl,"usmál se, ale studenti ruku dolů nedali. Když je nevyvolal, pár lidí začalo vykřikovat: "Kde jsou naši spolužáci?" a Kika se hlásila s otázkami: "Jak z minulého ročníku? A kde je profesorka Monsterová? A kde jsou nebelvírští a kdo je tohle?" Profesor chvíli stál a potom se rozesmál: "Už chápu, proč tu nadbývá polovina studentů. Prváci jsou ve skleníku číslo jedna. A havraspárští druháci se zdrželi při úklidu po výbuchu v jedné učebně. Prosím prváky, aby se přesunuli."
Bez nějakého trapasu bychom se asi neobešli. Profesor nám ukázal skleník číslo 1. Havraspárští druháci kolem nás proběhli směrem ke skleníku 3. My už se nikde nezdržovali.
Profesorka Monsterová ještě vykládala něco netýkající se Bylinkářství, takže jsme o nic nepřišli. Ale stejně si příště dáme pozor, už kvůli výsměchu ze strany Vojty.
Konečně se ukázali i příjemní spolužáci. Tím nemyslím jen Vojtu se svými urážkami, ale velmi mile se chovala Alenka, která se prý víc těší na Péči o kouzelné tvory. Adléta se uprostřed hodiny jen tak rozesmála jako blázen, takže nám bylo jasné že to byla ona, kdo v Přeměňování získal 5 bodů pro Nebelvír. Všechny pobavila znuděná, ale trefná otázka Alenky: " Paní profesorko, kdy se už budeme něco učit?"
Monsterová je sympatická učitelka, ale vykládá až moc nedůležitých věcí. Ale konečně nějaká hodina s Nebelvírem!

12. kapitola Prsten čarodějek 2/2

14. května 2016 v 11:00 | Laura |  Příběhy
Tak, tradičně kratší druhá část kapitoly SC.

K Mračné věži se vydal celý Spellix club i se specialisty a dokonce i Vyvolenými. Tentokrát byli s vílami propojeni a čarodějky neměly tak jednoduché se k nim dostat. Čarodějky ale byly dost opatrné, nechtěly ztratit své schopnosti. První výprava skončila neúspěšně jen proto, že je víly hledaly v jejich pokoji a ony byly v lese a trénovaly. Fauna, Dave, Blair, Diana, James a Sabča pátraly ve skříních a na stole po nějakém zvláštním šperku, Amora, Lee a Antony hlídali na chodbě, Laura, Ryan, Sofie, Angelika podepíraná Georgem, Draco a Felix pátrali po nějaké tajné místnosti a zbytek pátral na zbylých místech. Po půlhodině marného pátrání si museli přiznat, že je to opravdu zbytečné.
Když se vydali o den později, vzali to přes les, což bylo sice delší cestou, ale Angelika si byla jistá, že to je dobrý nápad. A v tom měla pravdu. "T-taky je v-vám t-t-taková z-z-zima?"drkotala zuby Angelina v podivně temné části lesa. Opravdu nebyla jediná. Skoro všichni kluci se zachumlali do svých plášťů, kromě George, který si ho sundal a přehodil ho přes rozklepanou Angeliku. Když to ostatní specialisté zahlédli, rychle ho napodobili. Tomu se víly musely zasmát, i přes vážnost situace. Jediná Xena se netřásla zimou a všichni jí to záviděli. "Hele, podpálit to tady nemůžu. Za to by mi nikdo vděčný nebyl. Ale musí tu být pořádná zima. Ten vítr je tak silný, že je těžké udržet se, aby se mnou ne…"nedokončila svou větu Xena. Angelice to taky došlo: "Čarodějky tady někde trénují své schopnosti! A proto je tady tolik stromů, které by tu být neměly a taková zima!" Všichni šli kousek proti větru a za stromy zahlédli dvě dívčí postavy. "Charmix,"zašeptala Diana a na hrudi se jí znovu objevila brož a u pasu kabelka. Xena se na brož dlouho zadívala, praštila se do čela a zašeptala to samé slovo: "Charmix." Poprvé za tu dobu co existuje Spellix club se jí na hrudi objevila zářivá brož a u pasu praktická taštička. "To si ještě vyřídíme!"šeptla Laura a naštvaně se na Xeninu brož dívala. "Angel, ty tu zůstaň,"poručil George. Dívka neochotně poslechla a schovala se dál mezi stromy. Draco ve své lví podobě ulehl u jejích nohou a podezíravě se na všechny díval. Všichni Vyvolení se schovali dál za stromy a proměnili se bez toho, aby si jich čarodějky všimly.
Všichni byli připraveni k boji a tiše se plížili za Iriciu a Mirtu. Ty zjevně nedokázaly používat sílu větru tak jako Angelika, která vždy slyšela, že se za ni někdo plíží.Všichni zaútočili najednou: Tedros vypálil nějaké kouzlo, George použil svou pistoli, Ryan vyslal svůj šíp, Tomas vrhnul kopí, Laura vyslala "zkrat", Diana "ledové ostny" a Xena s Amorou své šípy. Všechna kouzla byla zesílena přítomností Vyvolených. Čarodějky se otočily v poslední vteřině a svým štítem odrazily jen část kouzel a Georgova střela přesně trefila Mirtinu ruku. Díky střely se jasně ukázal svítící prsten s runami. Spustila se smršť kouzel, zbraně létaly vzduchem a poprvé při takovém boji byly síly vyrovnané. Iricia sice dostala zásah šípem do nohy, zato smrští střepů pořezala Faunu a Leeho. Čarodějky sice nemohly využít oheň, zato hodně využívaly své staré schopnosti.
Angelika zatím v bezpečí stromů pozorovala celý boj. Také si všimla prstenu a Draco vedle ní rovněž. Ten se už proměnil do pohotovostní lidské verze. Sledoval, jak prsten klouže po Mirtině prstu a věděl, že se tam neudrží dlouho. Bez vědomí Angeliky se nenápadně blížil k čarodějkám. "Temný vír!"vykřikla Mirta a vystřelila rukama do výšky. V tu chvíli rozzářený prsten spadl k zemi. Draco se k němu vrhl, hodil ho Angelice a rozběhl se k ní. Angelika si ani nevšimla, že se jí na hrudi objevila brož, když vzala do ruky kámen a praštila s ním do prstene. Ten se roztříštil na malé kousky. Draco vyletěl do vzduchu, zaječel a rozzářil se. Když zaječel, čarodějky si ho všimly. A už viděly i Angeliku jak se proměňuje a jak získává Charmix. "To ne!"vykřikla Mirta. Angelika pohltila studený vítr a poslala ho na vyděšené čarodějky. Angelina se přemístíla a přivedla ředitelku. Potom už víly mohly odejít. Jen Angelika se zdržela a George na ni počkal. "Díky, že ses o mě tak staral, když jsem byla bezbranná,"děkovala víla. George se usmál, ale nevěděl co říct. Ale nic říkat nemusel, rozuměli si beze slov. Chvíli šli sice mlčky, ale ruku v ruce. Angelika uprostřed cesty zastavila. George se na ni zmateně podíval. Angel se k němu otočila a objala ho kolem krku. Než se mohl vzpamatovat, políbila ho.
To bylo vítězství Spellix clubu, čímž se dívky na škole proslavily, i když byly teprve v prvním ročníku. Královna Bloom se na ně dívala s dojetím, když je potkala. Profesorce Muse sdělila: "Jsou přesně jako my." Zbytek roku už byl dokonale klidný a i Amora se trochu zlepšila. Laura oficiálně začala chodit s Ryanem a Angelika s Georgem. No a samozřejmě bylo všem jasné, že Amora s Leem spolu začnou chodit OFICIÁLNĚ taky brzo. Nic jiného se nastalo, no, rozhodně nic důležitého. A to bylo dobrodružství prváku na Alfee.

12. kapitola Prsten čarodějek 1/2

13. května 2016 v 20:02 | Laura |  Příběhy
Po dlouhé době se mi povedlo dopsat poslední kapitolu SC. Tak snad se bude líbit.

Angelika se večer vrátila trochu víc v klidu, ale pak vytřeštila oči, když zahlédla fotku své rodiny. "No to ne! Čarodějky mají nově schopnosti všech čtyř živlů!" Angelina se vzbudila,(asi deset minut předtím usnula nad knížkou, s vyděšeným pohledem.Chvíli se na ni dívala a pak se trochu zmateně zeptala: "Copak nemáš jen schopnosti vody a vzduchu?" "Já jo. Ale Simon - můj brácha - má schopnosti země a Ginny - moje sestra - má schopnosti ohně. Je to tak trochu tradiční… Erectusos je zvláštní… Důležité ale je, že čarodějky mají větší moc než jsme myslely! Jdu za ředitelkou!"
Laura konečně našla svůj Odhalovač, který jí Angelina s Angelikou schovaly už v listopadu. Teď se znovu mohla dívat na události na různých planetách. U novinek ze Zenithu se krátce zastavila, ale nenašla žádný zajímavý článek. Mnohem horší to bylo na Erectusosu. Na oficiálních stránkách se vykládalo o katastrofách s tím, že je jich až moc a že to není možné, zatímco na stránkách teenagerů se všude opakovala věta: "Živly se vymkly kontrole."
Angelice zavolali její sourozenci s otázkami: "Taky nedokážeš čarovat?" nebo "Nevíš jestli je Draco v pořádku? Není v tajné místnosti." Angelika jim všechno vysvětlila a ptala se na situaci na Erectusosu. Simon netušil, protože byl na škole na Dominu, ale Ginny se učila na škole nedaleko zámku a tak jim dokázala vše popsat. "Je to tady nebezpečné, už ani nechodíme do školy a s rodiči se snad jen nakrátko stěhujeme do Magixu."vykládala. Když se rozpovídala, už ji nešlo zastavit. Angelika se nakonec omluvila a rozhovor ukončila. Sice věděla, že právě Ginny je jediná, kdo jí může v tuhle chvíli rozumět, ale neměla náladu poslouchat nesmyslné kecy své mladší sestry. Neměla náladu na nic. Další den ji čekala samá teorie kouzel, protože to je teď jediné co může dělat. Ostatní víly ze Spellix clubu to viděly, ale netušily co s tím.
Draco se trápil ještě víc než Angelika. Zůstával skoro pořád ve své zvířecí podobě a když už se jednou proměnil, Liliána se hned začala vyptávat co s ním je. Dracovi vytryskly slzy. "Co jsem za strážce? Erectusos je teď v ohrožení a zároveň nejnebezpečnější planetou! Já ho měl chránit! Je to moje vina… A královská rodina je teď bez kouzel!" Od té doby moc nemluvil. A když už mluvil, tak jen s Angelikou.
Teorie kouzel se ale Angel přece jenom vyplatily. Když se ve svém pokoji učila, nadšeně vyjekla, čímž vyděsila Angelinu pár metrů od ní. Víla dvou živlů tryskem přeběhla do pokoje Laury a po několika větách popadla Odhalovač a zamířila zpátky do svého pokoje. Několika překvapivě šikovnými pohyby vložila do části "důležité" krátký článek, který našla v části "kouzla" v rubrice "Černá magie". Sama nechápala, proč nesdělí svůj objev holkám. Možná měla pocit, že když jde o schopnosti její rodiny, musí na to přijít sama, ale článek umístila na viditelné místo, protože se cítila vinna, že jim to neříká přímo.
Laura tu informaci objevila o pár hodin později a hned ji všem sdělila. Víly byly trochu naštvané, když se dozvěděly, že jim Angelika něco tak důležitého zatajila. Článek zněl zhruba takto: "Téměř všechny čarodějky znají kouzlo, které sice neublíží vílám ani mágům, zato dokáže vzít schopnosti všem možným kouzelným stvořením. Schopnosti daného stvoření se obvykle uzavírají do nějakého šperku, obvykle prstene, v tu chvíli jsou pro čarodějky nejlepší. Šperk nemusí být na čarodějce a přesto jí schopnosti dodává, ale je účinnější když je blíž tomu, komu dává sílu. Tato skutečnost je slabinou kouzla. Po zničení šperku, se schopnosti vrací kouzelným stvořením. Šperk se dá rozpoznat jen těžce od normálního, ale dá se najít pár rozdílů. Zakletý šperk svítí při použití kouzla a objevují se na něm runy."
Víly tak věděly, jak Angelice pomoct, ale také věděly, že potřebují nějaký plán. Fauna to stále nemohla pochopit: "Takže Angel vzalo schopnosti kouzlo, které se normálně učí ve škole? A to samé kouzlo ohrožuje celou planetu? Ty dvě jsou fakt dobré, to by se jen tak někoho nepovedlo." Vílám bylo jasné, že čarodějky budou mít šperk u sebe, takže by bylo k ničemu jim prohledat pokoj zatímco budou na hodině a pomstít se tak za podobný únos Vyvolených. "Nějak je musíme porazit. Jsou sice silné, ale stále to jsou jen špatné studentky."opakovala Laura, zatímco si na Odhalovači pročítala vše co už o Mirtě a Iricii věděly. Zkoušely něco vymyslet snad už několik hodin. Opravdu se hodilo, že je čeká víkend. Ginny, sestra Angeliky, se nabídla, že jim pomůže, ale Angel odmítla. Sice by síla ohně mohla být užitečná, ale nebylo třeba, ať se k čarodějkám vydá víc bezbranných lidí. Stačila Angelika. Už to, že půjde ona se ostatním nelíbilo ( "Jakoby se o tebe George nebál už dost!"vztekala se Angelina).Ale Angel byla pevně rozhodnutá a v tomhle byla neskučně tvrdohlavá. Když ji ani po dvou dnech nepřesvědčila ani navztekaná Angelina ani ustaraný George, všichni to vzdali a rozhodli, že půjde.

Designy

5. května 2016 v 22:12 | Laura |  Všechno možné
Takže, tato rubrika je u mě taková vykecávací a to je vlastně důvod, proč jsem ji vytvořila.

Design je samozřejmě důležitou součástí blogu. Já to dobře vím, ale s tím svým základním jsem opravdu spokojená. Samozřejmě je ta růžová možná trochu moc výrazná, ale já ji mám ráda. Designy podle mě musí být příjemné aspoň autorovi, když už nikomu jinému... Ale je zde i druhý extrém a to šlo nějakou dobu skvěle vidět na Vájiných blozích. Neustále měnění designu. PROČ? To je zase něco co nepochopím. Na blogu přece nejde jen o hrátky se vzhledem, jde hlavně o články. Nějakou dobu nepsala vůbec, ale zato se každý týden měnil vzhed stránky až jsem si občas myslela, že jsem klikla na špatný odkaz nebo tak. No a samozřejmě žádné nové články... O čem to je?
Potom mě štve takové to krásné záhlaví, kde je milion tlačítek a já mám za úkol se v nich vyznat, abych si mohla najít článek, který mě zajímá.U takových blogů jsou často rozcestníky, které mě domotají ještě víc.Proč to musí být tak složité?
Ale zpět k mému blogu. Kdyby se mě někdo zeptal, proč nezměním design, měla bych dvě odpovědi: neumím to a byo by těžké to sladit s barvami textu, které jsem používala předtím. A co kdyby si někdo chtěl přečíst nějaký starý článek a nemohl by, protože se to bije s barvou pozadí? Ale důležitější je opravdu to, že to neumím. Základy znám, ale nedokážu udělat HEZKOU stránku.

A to je asi všechno, co mě na toto téma napadá.
A líbí se vám můj design? Jako měnit ho nebudu, ale zjímá mě váš názor...

Vraťte se zase!